Tanec v rámci diety

Týden utekl naprosto neskutečně a my se probudili do pátečního rána. 
Protančila jsem si svým samostatným velkým pokojem u otevřeného okna s pohledem na vycházející slunce nad plochou místního rybníka.
S Kryštofy zpívala si "pojď hledat břeh".  

Sprcha byla osvěžující a já si chystala své potřebné svačinky, ovoce, pití a nové ponožky na další den. 

Dnes jsme se měli více seznámit s hostitelem - městem Děčínem. Je malebný.

Pěšky jsme se dostali přes Dlouhou jízdu na nádvoří zámku a těšili se na okruh. Mladý průvodce byl vtipný a zábavný.
Vyprávěl nám mimo jiné o rodině Thunů, v jehož majetku byl hrad až do roku 1932.
Když jsme došli do poslední místnosti, mnohé ženy zkoprněly. Dívaly se na visící obraz a na mě a zase zpět. Každý z nás vidí sám sebe poněkud jinak, takže jsem chvíli vůbec netušila, co se děje. A najednou mi začali říkat, že jsem neuvěřitelně podobná té ženě na obraze. "Kdo je to?" ptali se překvapeně průvodce. "Přece Tereza Thunová" odpověděl ten chytrý chlapec a dal jim za pravdu, že podoba tam je.
Přemýšlím, že po návratu navštívím svou obvodní lékařku a požádám o odběr krve. Třeba vyteče modrý pramen.

Na závěr prohlídky jsme se ještě naučili nové pojmy intarzie a enfiláda. Pokud i Vy chcete vědět, co to znamená, nezbývá než se vydat do Děčína také.
Když jsme pokračovali městem přes Tyršův most a dívali se na Vyhlídkovou restauraci na Pastýřské stěně, odmítali jsme věřit tomu, že bychom opravdu ještě dnes spočinuli na restauračních židličkách v takových výšinách. Vzhledem k tomu, co jsme již nachodili i tento výšlap jsme všichni zvládli hravě a já si říkala, že jsem snad více či méně těch svých dietních prohřešků vyšlapala.

S přibývajícím odpolednem jsme se všichni přes náměstí pomalu dostávali na své pokoje. Já si ještě před večeří sbalila většinu svých věcí, aniž bych tušila, jak báječný je to nápad. Po týdnu se nebe zatáhlo, začalo pršet a přidala se bouřka. Nic netuše jsem se zeptala, zda se i přes nepřízeň počasí půjdeme rozloučit - však víte kde....

"Tak na chvilku" zněla odpověď a já netušila, jak dlouhá chvilka je přede mnou. Vzhledem k dešti a ochlazení, venkovní zahrádky osiřely a uvnitř bylo k prasknutí. Navíc byl pátek. Skvělý den pro oslavu narozenin a narození dítěte. V praxi to, milé dámy, vypadalo velmi velmi pozitivně. Dlouhý stůl plný příjemných mužů.
 Pro dnešní večer jsme si s panem řidičem zbyli jen dva. Z nás dvou jeden odešel a hádejte, kdo to asi byl. No a v tuto chvíli začíná má návštěva do restaurace na náměstí, abych se na vlastní oči přesvědčila, jak se tančí v městě na Labi.

Takže, moje milá paní poradkyně, pokud jste dosud vydržela číst a byla zděšená z mých dietních prohřešků, dovolte, abych se pochlubila, že jsem kromě cca 70-ti ušlých kilometrů, protančila zodpovědně celou noc, a to vše jen proto, abych Vám udělala radost.

V sobotu směr domov a samozřejmě tvrdý nástup na ten správný režim. Zítra mě čeká kontrola a já vůbec netuším, jak dopadnu.
A pokud jsem více než 10 dkg přibrala, tak ať se hanbou propadnu. 

publikováno se souhlasem autorky Hanky Kavalové